Základním dokumentem Laických sdružení sv. Dominika jsou stanovy, vypracované na mezinárodním zasedání LS v Montréalu ve dnech 24.-29. července 1985, schválené Kongregací pro řeholníky a sekulární instituty a promulgované magistrem Řádu o. Damiánem Byrne OP dne 28. ledna 1987.
I. Základní konstituce dominikánského laikátu
(Laici v církvi)
1. Kristovi učedníci žijící ve světě se mocí křtu a biřmování
podílejí na prorockém, kněžském a královském úřadě našeho Pána Ježíše
Krista. Jsou povoláni zpřítomňovat Krista světu, "aby všichni lidé na celém
světě poznali a přijali božské poselství spásy." (Apostolicam Actuositatem
č. 3)
(Dominikánský laikát)
2. Někteří z nich jsou vedeni Duchem svatým k životu
podle ducha a charismatu sv. Dominika a jsou včleněni do Řádu zvláštním
slibem podle příslušných pravidel.
(Dominikánská rodina)
3. Jsou shromážděni ve svých společenstvích a tvoří s
ostatními větvemi Řádu jednu rodinu. (LCO 141)
(Specifický charakter dominikánského laikátu) 4. Jejich
duchovní život i služba Bohu a bližnímu má v církvi zvláštní cha- rakter.
Jako členové Řádu se podílejí studiem, modlitbou a kázáním na jeho apoštolském
poslání způsobem odpovídajícím laickému stavu.
(Apoštolské poslání)
5. Posilováni bratrským společenstvím vydávají svědectví
především o vlastní víře, jsou pozorní k potřebám lidí své doby a slouží
pravdě podle příkladu sv. Dominika, sv. Kateřiny Sienské a našich předchůdců,
kteří ozářili život Řádu a církve zvláštním způsobem.
6. Pozorně sledují hlavní cíle apoštolátu dnešní církve, snaží se zvláště pou- kazovat na pravé milosrdenství proti veškeré úzkosti, hájí svobodu a podporují spravedlnost a mír.
7. Inspirováni charismatem Řádu jsou si vědomi, že zdrojem
jejich apoštolské aktivity je hojnost rozjímání.
II. Život sdružení
(Život sdružení)
8. Ať žijí v opravdovém bratrském společenství v duchu blahoslavenství. To se děje za všech okolností: projevují skutky milosrdenství;
dělí se o to, co jim náleží, s ostatními členy sdružení, zvláště chudými
a nemocnými; modlí se za zemřelé; aby všichni byli jedno srdce a jedna duše v Bohu (Sk 4,32).
9. Ve spolupráci se všemi řádovými bratry a sestrami ať se laikát aktivně účastní života Církve a je vždy připraven ke spolupráci s ostatními apoš- tolskými skupinami.
10. Hlavní zdroje, ze kterých členové Laických sdružení
sv. Dominika (dále jen "LS") čerpají síly k pokroku ve vlastním povolání,
ve kterém je co nejtěsněji spjata kontemplace s apoštolátem, jsou: a) naslouchání
Božímu slovu a čtení Písma sv., zvláště Nového zákona; b) každodenní účast
na slavení liturgie a na eucharistické oběti, pokud je to možné; c) časté
přijímání svátosti smíření; d) slavení liturgie hodin spolu s celou dominikánskou
rodinou a soukromá modlitba, jako rozjímání a růženec; e) obrácení srdce
duchem a praxí evangelijní kajícnosti; f) ustavičné studium zjevené pravdy
a reflexe problémů této doby ve světle víry; g) úcta k blahoslavenné Panně
Marii podle tradic Řádu, k sv. Dominikovi, našemu otci, a sv. Kateřině
Sienské; h) pravidelná duchovní obnova.
(Formace)
11. Předmětem dominikánské formace je vychovávat lidi
dospělé ve víře, aby byli připraveni přijímat, slavit a hlásat Boží slovo.
Každá provincie si připraví program: a) postupu formace nových členů;
b) stálé formace všech, i samostatných členů.
12. Každý dominikán musí být připraven hlásat Boží slovo. Tímto hlásáním uskutečňuje prorocký úřad, který přijal ve svátosti křtu a posílil svátostí biřmování. Hlásání Božího slova v současném světě zahrnuje ochranu důstojnosti lidské osoby, života a rodiny. Součástí dominikánského povolání je úsilí o jednotu křesťanů a dialog s nekřesťany i nevěřícími. (dle polské a angl. verze)
13. Hlavní zdroje dominikánské formace jsou: - Boží slovo
a teologická reflexe; - liturgická modlitba; - historie a tradice Řádu; - současné dokumenty církve a Řádu; - poznání znamení doby.
(Slib)
14. Aby byli včleněni do Řádu, musí členové sdružení složit slib, kterým formálně slibují žít podle ducha sv. Dominika a způsobem života předepsaným stanovami. Slib je časný nebo věčný.
Při skládání slibu je užito následující formule (nebo shodné co do podstaty): "Ke cti všemohoucího Boha, Otce i Syna i Ducha svatého, ke cti blahoslavenné Panny Marie a sv. Dominika, já N.N. slibuji před vámi (tebou) N.N., představeným tohoto sdružení, a vámi (tebou) N.N., asistentem v zastoupení magistra Řádu bratří Kazatelů, že budu žít podle Stanov Laických sdružení sv. Dominika (po tři roky) (po celý život)."
III. Struktura a řízení sdružení
15. Sdružení je vhodný prostředek rozvoje a růstu každého člena v jeho osobním povolání. Četnost setkávání je u jednotlivých místních sdružení (dále jen "MS") různá. Mírou účasti projevuje každý člen svou věrnost.
16. O přijímání kandidátů rozhoduje rada MS. Předpisy o kvalifikaci osob a době přijetí jsou stanoveny směrnicemi. Přijetí je vyhrazeno odpovědnému laikovi, uskutečňuje se za přítomnosti řádového asistenta obřadem podle směrnic.
17. Po uplynutí zkušební doby předepsané směrnicemi a se souhlasem rady MS odpovědný laik spolu s řádovým asistentem přijímá časné nebo věčné sliby.
(Jurisdikce Řádu a autonomie sdružení) 18. LS podléhají
jurisdikci Řádu. Těší se však laikátu vlastní autonomii, v jejímž rámci
se sama spravují.
(Jurisdikce v celém Řádu)
19. a) Magistr Řádu jako nástupce sv. Dominika a hlava
celé dominikánské rodiny je nadřízen všem sdružením po celém světě. Je
zodpovědný za uchovávání ducha Řádu ve sdruženích, stanoví praktické normy
podle okolností místa a doby a podporuje duchovní dobro a apoštolskou horlivost
členů. b) Generální promotor zastupuje magistra Řádu pro všechna sdružení
a předkládá jejich návrhy magistrovi Řádu nebo generální kapitule.
(Jurisdikce v provinciích)
20. a) Provinciál je nadřízen sdružením na území své
provincie a zřizuje po souhlase místního ordináře nová sdružení. b) Provinční
promotor (bratr nebo sestra) zastupuje provinciála a ex officio je členem
provinční rady LS. Je jmenován provinční kapitulou nebo provinciálem s
radou, po konzultaci s provinční radou LS. c) Na území provincie má být
zřízena provinční rada LS. Pracuje podle norem určených směrnicemi a její
členové jsou voleni sdruženími. Tato rada volí provinčního moderátora.
(Jurisdikce ve sdruženích)
21. a) Místní sdružení je řízeno představeným s radou,
kteří mají plnou zodpovědnost za vedení a správu sdružení. b) Rada MS je
volena na dobu určitou způsobem stanoveným směrnicemi. Volí ze svých členů
představeného MS.
c) Řádový asistent (bratr nebo sestra) pomáhá členům sdružení
v záležitostech nauky a v duchovním životě. Je jmenován provinciálem po
konzultaci s provinčním promotorem a radou MS.
(Národní a mezinárodní rada)
22. a) Kde je na území jednoho národa více provincií,
může být podle norem stanovených místními směrnicemi ustanovena národní
rada. b) Obdobně je možno, po konzultacích se sdruženími celého Řádu, ustanovit
mezinárodní radu, jestliže jsou k tomu vhodné podmínky.
23. Rady MS mohou posílat návrhy a žádosti provinční kapitule
Řádu bratří kazatelů; rady provinční a národní generální kapitule. Na tyto
kapituly se doporučuje přizvat členy LS k projednávání záležitostí týkajících
se laiků.
(Právo, kterým se řídí sdružení)
24. Dokumenty, kterými se řídí LS, jsou: a) stanovy LS
(základní konstituce dominikánského laikátu, normy života, struktura a
řízení sdružení); b) všeobecná vyhlášení, ať již magistra Řádu nebo generálních
kapitul; c) partikulární směrnice.
Na základě schválení magistra Řádu promulguji Směrnice
Laických sdru- žení sv. Dominika platné na území Československé provincie
Řádu bratří ka- zatelů s platností od 1. 9. 1992.